Narodila jsem se v roce 1958. Žila jsem v Liberci, vystudovala jsem zdravotní školu obor zubní laborant. To dělám ještě stále.
Dále mám masérský kurz a už 15 let masíruji.
Kromě toho jsem absolvovala Montessori pedagogiku a vedla jsem mateřské centrum Úsměv.
Celý život mě zajímá psychologie a zajímala jsem se o různá náboženství a alternativní postupy v medicíně.
Učila jsem se permakulturu a přírodní pěstování rostlin. Atd.
Ve všech těchto způsobech vnímání světa nám je předkládáno jako důležité, abychom viděli a uvědomovli si, co je správné a co je špatné, co je hezké a co ošklivé, co se smí a co se nesmí.
Že prostě žijeme ve světě protikladů.
Občas jsem nevěděla, jak si s tím poradit. Dost často jsem cítila, že to co je oficielně správné mi vůbec nesedí. Moje intuice mi říkala, že někde je něco špatně, ale netušila jsem co. Až jsem potkala Access Counsciousness (přístup k vědomí) a Access Bars (přístupové body).
Jako jediná metoda, kterou znám, říká, že svět protikladů je výmysl.
Stavět věci do protikladů vytváří posuzování a hodnocení
a to vytváří soutěživost a boj.
V životě potřebujeme všechno a nic není horší a nebo lepší. Pro každého je to jinak, někdo má rád lidi, někdo ne. Někdo má rád hrušky, někdo jablka. Někdo je činorodý, někdo líný. Někdo je vysoký a štíhlý a někdo tlustý a malý. Někdo věří v Ježíše a funguje mu to a někdo v Buddhu a funguje mu to a někdo v Alláha a taky mu to funguje. Během života lidí na této planetě se zde už vystřídalo spoustu náboženství a politických systémů a pokud tomu lidé věřili, tak to fungovalo. A když přestali věřit, našli si něco jiného a to taky funguje.
Není to tedy jen naše víra, která je důležitá pro to, aby věci fungovaly?
V kvantové fyzice vědci říkají, že nejmenší částečky atomu mohou být buď energií, nebo hmotou. Záleží na tom, jak se pozorovatel rozhodne, že je bude měřit.